Co vyjadřuje obraz, který nepředstavuje NIC? Jak se dají malovat emoce? Motivy nenacházíme ve světě, jenž nás obklopuje, ale ve svém vlastním nevědomí. Obraz vzniká v dialogu intenzivních barevných ploch a expresivních linií. Barvy a tvary rozvíjejí svůj vlastní život, prostupují a překrývají se, kompozice se vyvíjí v procesu zvýraznění a přemalovávání.

Cit pro střídání menších a větších intervalů dokáže do díla vnést napětí jak v plochách položených vedle sebe, tak v překrývání obrazových prvků. Změna výrazových prostředků může uvést do pohybu zajímavou dynamiku, přičemž impulzy mohou vycházet jednou z plochy, jindy z vedení linie. Rytmus vytváří soudržnost a zároveň diferenciaci; obrazový prostor se stává jednotným, a přesto rozmanitým.

Při pohledu dovnitř obrazu se otevírají barevné propasti, hranice mezi dílem a divákem se rozplývají. Každý malíř se stává středem intenzivních barevných prostorů a jen těžko se vyhne jejich účinku.